Tentokrát se nebude kopat díra do země, ale jen do státního rozpočtu, ovšem za to pořádná. Řeč je o plánované výstavbě nových jaderných reaktorů v Temelíně a Dukovanech. Nikdo neví, kolik budou stát, ani kde na to Česká republika vezme peníze. Tlak na jejich výstavbu je přesto obrovský. Proč asi. Jak říká Tonda Blaník, kam se leje beton, tam tečou peníze. Připravených kapes je evidentně dost a dost.
Připravovaná Aktualizovaná státní energetická koncepce počítá s výraznou orientací na jádro. Napovídá tomu i tlak na odklon od využívání uhlí, který je mimo jiné ztělesněn odporem části politické scény k prolomení limitů těžby. Jenže uhlí by muselo být něčím nahrazeno. Obnovitelné zdroje u nás, přes všechny křečovité výkřiky jejich zastánců, nemají dostatečně vhodné přírodní podmínky, navíc na příkladu solárů už zažíváme, o jak drahou legraci se jedná. Zbývá tedy jen jádro. To má v zádech nesmírně silnou lobbistickou kliku, která jadernou káru tlačí doslova proti zdi. Otázka je, zda ji probourá a jak velká díra po ní zůstane.
Příkladem brutality a zároveň vychytralosti jaderné lobby je vystupování Václava Bartušky, tedy vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost. Z povahy své funkce by měl být nestranným úředníkem, který vykonává politické zadání a stará se o to, co má v gesci. On ale neustále všude mluví jen o jádru, jako o jediné cestě. Naposledy v rozhovoru pro Hospodářské noviny řešil, že by nové reaktory neměli stavět Rusové. Není to prý bezpečné. Nic proti tomu, naprosto s ním souhlasím. Až na to, že jde o velmi předčasnou debatu. Správně by totiž měl řešit, zda je z pohledu naší energetické bezpečnosti vůbec správné nové reaktory stavět, a jestli náhodou není lepší alespoň na přechodné období využívat i nadále uhlí, kterého máme dostatek.
Ona totiž výstavba nových reaktorů je extrémně drahý špás. Dokonce tak drahý, že už si odpovědní úředníci bezradně drbou hlavu, kde na to vezmeme. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ministerstvem financí navrhlo vládě v Národním akční plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR, aby odložila kontroverzní rozhodnutí o výstavbě nových jaderných reaktorů v Temelíně a Dukovanech do roku 2025. Zároveň má ale vláda schválit přípravu projektu pro stavební povolení v ceně neuvěřitelných 31,9 miliard korun. A to je jen začátek. Celková cena za výstavbu by se vyšplhala k takovým částkám, z jakých se zatočí hlava i otrlým.
To ale lidem jako Bartuška evidentně nevadí a jedou si svoje. Bývalý ministr Bursík, i když si o něm myslím svoje, toto počínání označil za Mládko-Babišův jaderný tunel. Možná by si za poradce mohli vzít tandem Bém-Janoušek, i když nejspíš je vyhodnotí jako troškaře. Tahle hra je totiž sakra vysoká. Vy, co se jí zatím neúčastníte, nemusíte zoufat. I na vás dojde. Vy to nakonec všechno zaplatíte na složenkách.
