Českému sportu chybějí peníze. Laik by sice mohl namítnout, že Jágr, Čech, Berdych nebo Kvitová jsou dolarovými milionáři, jenže to jsou pouze absolutní špičky ledovce, který pod nimi taje.
Zejména menší sportovní odvětví jen horko těžko shánějí finanční prostředky i pro reprezentanty, ještě těžší je potom situace u mládeže.
Sport přišel o značnou číst příspěvku od Sazky, zasáhla jej rovněž ekonomická krize, kdy firmy utahovaly své marketingové rozpočty. V minulých dnech přišla další nemilá zpráva. Ukončit podporu sportu se rozhodla Sokolovská uhelná, která desítkami milionů korun pomáhala například hokejistům z Karlových Varů či Sokolova, kde podporovala rovněž druholigové fotbalisty, ale i desítkám dalších organizací. Region celkově přijde o 100 milionů korun ročně, což je pro tamní sportovní kluby obrovská rána.
Vzhledem k tlaku, který na firmy, které těží uhlí, vyvíjí stát i ekologické organizace, hrozí, že by od podpory sportu mohly ustoupit i další společnosti. Například Vršanská uhelná již roky podporuje házenkářky v Mostě, které letos obhájily titul v české lize.
Otázkou, na kterou by měli odpovědět zejména odpůrci uhlí se stranou Zelených v čele, je, kdo tyto peníze nahradí. Od ekologických aktivistů by bylo férové, aby k podpoře přesvědčili své kamarády solární barony, kterým svým nátlakem pomohli k miliardovým ziskům.
Trochu se ale obávám, že těmto lidem je, na rozdíl od údajně smradlavých těžařů uhlí, český sport i další aktivity v regionu, úplně ukradený. Ve sportu jde o vítězství a porážky. V tomto případě sport prohrál na celé čáře. Ekologičtí aktivisté se zřejmě považují za vítěze, ovšem z pohledu zdravého rozumu je to skutečně otřepané Pyrhovo vítězství.
