Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Barack Angele uhlí nezakáže. Ale má Sobotka Brabce v hrsti?

7. 12. 2015 8:14:17
I vzhledem k probíhající klimatické konferenci v Paříži je budoucnost energetiky v posledních týdnech předním tématem, kterým se zaobírají vlády i média. Sjely se hvězdy světové politiky – Obama, Merkelová, Hollande či Putin.

Pařížských rokování o naší energetické budoucnosti se mimo hlavní tváře politického showbiznisu účastní i naše hvězdičky – Sobotka s Brabcem.

Na konferenci probíhá lítý boj o osud uhlí. Nebo to alespoň má působit tímto dojmem. Jedno je jasné. Výsledky konference však nemá smysl přeceňovat. Postoje k energetice se totiž mezi jednotlivými státy dramaticky liší. A jak historie ukazuje, státy si vše zařídí po svém. Například pod Kjótský protokol se nikdy nepodepsaly Spojené státy a Čína, byť jsou dohromady největšími znečišťovateli planety. Na místě tak určitě je otázka, k čemu podobné konference, které se pořádají za enormních nákladů, vůbec slouží, kromě ještě větší radikalizace ekologických aktivistů.

Některé státy Evropské unie označují konec těžby a využívání uhlí za klíčový nástroj v boji proti změnám klimatu a znečištění ovzduší. Jiné si ho však ve svém energetickém mixu hodlají udržet i v příštích desetiletích. Padají ostrá slova, pořádají se demonstrace, mluví se o osudu planety, pracovních místech, energetické bezpečnosti, cenách elektřiny i právu na určení energetické politiky v rámci jednotlivých členských zemí.

Co je příčinou tak rozdílných zájmů evropských zemí, do jejichž střetu se uhlí dostalo? Univerzální odpověď neexistuje, i když jsou aktivisté a nejspíš i Brusel skálopevně přesvědčeni o opaku. Tak, jako se totiž liší postoj zemí k uhlí, liší se i důvody, které ho zformovaly.

Na prvním místě je třeba zmínit ty politické, protože jsou to právě politici, kteří o budoucnosti energetiky rozhodují. V jejich slovech, jakkoli mohou být vzletná, je třeba vždy hledat především vzkaz občanům jejich vlastní země, tedy voličům, kteří rozhodnou o jejich případném znovuzvolení. Odráží se v něm nálada a zájmy obyvatel, ale i přírodní a jiné podmínky, které energetika v konkrétní zemi má. A tak zcela jinou řečí mluví jaderná Francie, ekologické Švédsko, uhelné Polsko nebo Německo, které s velkým povykem přechází na obnovitelné zdroje, ale současně stále těží uhlí a dokonce před pár týdny otevřelo obří uhelnou elektrárnu.

Je totiž velký rozdíl, zda jste politikem v zemi s potenciálem přirozeného rozvoje obnovitelných zdrojů a ekologicky naladěnými občany nebo čerstvě zvolenou premiérkou Polska, tedy země s obrovskými zásobami uhlí, jehož těžba a zpracování zaměstnává statisíce lidí, a voliči, kteří vám neodpustí zdražení energií a jakékoli oslabení národní energetické soběstačnosti, které by navíc mohlo způsobit byť nepatrnou závislost na obávaném a mimořádně neoblíbeném Rusku.

Proto se názory například německé kancléřky Merkelové a polské premiérky Szydlové liší jako noc a den. Námitka, že skutečným důvodem je velikost politika, jeho schopnost vidět dále než na konec volebního období a odvaha činit rozhodnutí, která prospějí víc budoucím generacím než volebním preferencím je sice relevantní, ovšem obstojí jen částečně. Vsadil bych totiž dost peněz na to, že kdyby Angela Merkelová předsedala vládě ve Varšavě, mluvila by jinak než v pozici německé kancléřky.

I když to například ekologičtí aktivisté činí neustále, považuji za mimořádně smělé soudit, zda je ten či onen přístup správnější. Těžba a spalování uhlí je nepochybně zátěží pro životní prostředí, byť se v posledních letech investovaly významné prostředky do ekologických opatření, které dopady dramaticky zmírnily. Pro budoucí generace je ale i tak určitě příznivější, když bude růst podíl čistých zdrojů energie a zároveň lidstvo zabrzdí její plýtvání. Na druhou stranu to odnesou lidé teď a tady, v Polsku, Česku, ale i Německu a dalších zemích. Ztrátou zaměstnání, vyššími cenami energií, které sníží jejich životní úroveň, ale možná nejvíce snížením energetické nezávislosti a bezpečnosti, což se v dnešní době, neklidné a bohužel stále více nebezpečné, může ukázat jako fatální chyba. Snad si to uvědomuje i český premiér, který se na tomto poli příliš nevymezuje, a nechává konat ministra Brabce. Tomu ale, coby bývalému řediteli Babišovy Lovochemie, zelená rétorika příliš nesluší. Být Sobotkou, raději bych volil b(B)rabce v hrsti v podobě levného českého uhlí, než holuba na střeše v podobě závislosti na drahém jádru a nevyzpytatelných obnovitelných zdrojích.

Autor: Martin Rauš | pondělí 7.12.2015 8:14 | karma článku: 10.17 | přečteno: 384x

Další články blogera

Martin Rauš

Co kdyby hořel Temelín?

Asi jste zaznamenali v médiích zprávy o požáru v uhelné elektrárně Chvaletice. Nepochybně šlo o nepříjemnou záležitost. Ale ve skutečnosti se vlastně nic moc nestalo. Kdyby hořel Temelín, bylo by to nejspíš neporovnatelně horší.

31.8.2016 v 13:03 | Karma článku: 7.16 | Přečteno: 556 | Diskuse

Martin Rauš

Němci se definitivně zbláznili, kromě uprchlíků milují i ekoteroristy

Sousední Německo se po válce vypracovalo v zemi se silnou ekonomikou, která se mohla chlubit pořádkem a úctou k zákonům. Teď se ale vše mění.

18.5.2016 v 9:39 | Karma článku: 39.09 | Přečteno: 1801 | Diskuse

Martin Rauš

Babišova propaganda v praxi

V posledních dnech je velmi poučné sledovat, jakým způsobem informují média vlastněná Andrejem Babišem o kauze Čapí hnízdo. Věnují se jí totiž méně než ostatní média a navíc zajímavým způsobem.

16.3.2016 v 12:46 | Karma článku: 30.41 | Přečteno: 890 | Diskuse

Martin Rauš

Pošlou politici horníky na dlažbu?

Čeští horníci neprožívají lehké období. Bojí se o práci a nevědí, jaká bude jejich budoucnost. Do značné míry jí teď mají v rukou politici. Pomůžou nebo pošlou horníky na dlažbu?

15.3.2016 v 11:24 | Karma článku: 6.53 | Přečteno: 402 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 675 | Diskuse

Milan Smrž

Máme dostatek obnovitelné energie ?

V české společnosti si obnovitelné zdroje energie zatím nevydobyly místo, jaké jim patří. Lví podíl měly vysoké výkupní ceny fotovoltaiky pro rok 2010. V Evropě již ale existují oblasti zásobované pouze obnovitelnou elektřinou.

9.10.2017 v 9:05 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 331 | Diskuse

Jana Veselá

Ukliďme Česko 2017 a nádherné podzimní barvy

Skoro tříhodinová procházka lokalitou Srnčí Důl v Jablonci nad Nisou v rámci Ukliďme Česko 2017..... za sluníčka a nádherných podzimních barev.

6.10.2017 v 13:34 | Karma článku: 10.63 | Přečteno: 222 | Diskuse

Milan Smrž

Jaderná energie – jisté je jenom riziko

Podle statistik je česká veřejnost ve srovnání například s Německem mnohem více nakloněna jaderné energetice. U nás se tvrdí, že elektřina z jádra je levná a bezpečná. Je tomu tak opravdu?

6.10.2017 v 13:00 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 392 | Diskuse

Hana Šťastná

Prase podle kvíku, národ podle zvyku

Od konce července není snad jediný den, který by na mne divoce nezachrochtal. Africký mor divokých prasat nakazil všechna média a nabídl pěkně ostrý předvolební guláš z moravské divočiny.

27.9.2017 v 12:18 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 885 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 727
Coby kojeneček jsem byl vytržen rodiči z Brna a odvezen do Prahy, ve které jsem již zůstal.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.